|
|
Motilita a virulence bakteriálních patogenů u pacientů s cystickou fibrózou
Benešová, Nikol ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Smělíková, Eva (oponent)
Cystická fibróza je autozomálně recesivní onemocnění, které postihuje hlavně europoidní rasu. Onemocnění je způsobeno mutací genu regulace transmembránové vodivosti. Tento gen kóduje vznik proteinu chloridových kanálků. Onemocnění vede k tvorbě vysoce viskózních sekretů exokrinních žláz. Nejčastěji postiženým orgánem jsou plíce, ve kterých se hromadí hlen a bakterie. Bakterie jsou v plicích vystaveny mnoha stresorům (velké množství hlenu, oxidační stres, antibiotika, imunitní systém hostitele), které na bakterie působí selekčním tlakem a vedou k selekci mutantů lépe přizpůsobených podmínkám prostředí. Při akutní infekci je pro bakterie jedním z důležitých faktorů virulence jejich pohyblivost. Pohyblivost zajišťují bičíky a umožňují bakterii přesun do míst s vyšším obsahem živin a osídlení různých částí plic. V průběhu chronické infekce dochází ke změnám genotypu a fenotypu bakterií. Selektují se nepohybliví mutanti, kteří méně aktivují imunitní systém, což přispívá k persistenci bakterií v plicích. Chronické infekce vedou k vyšší mortalitě. Cílem této bakalářské práce je srovnání pohyblivosti bakterií Pseudomonas aeruginosa, Burkholderia cepacia komplex, Stenotrophomonas maltophilia a Achromobacter xylosoxidans v průběhu akutní a chronické infekce. Klíčová slova: cystická fibróza, bičík, změny...
|
|
|
Molekulární identifikace, typizace a adaptace Achromobacter spp. v průběhu chronické infekce
Učíková, Barbora ; Dřevínek, Pavel (vedoucí práce) ; Nemec, Alexandr (oponent)
Achromobacter spp. je nově se objevující patogen zejména chronických respiračních infekcí u pacientů s cystickou fibrózou. Hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF poskytuje spolehlivou identifikaci pouze na úrovni rodu. Pro druhovou identifikaci zástupců se používá sekvence genu nrdA. Studiem klonality s využitím multilokusové sekvenční typizace lze zjistit, zda je pacient infikován stále stejným klonem, nebo zda postupem času dochází k reinfekci novým kmenem. Do naší studie byly zařazeny časosběrné izoláty Achromobacter spp. od pacientů s cystickou fibrózou. Pacienti byly rozděleni do tří skupin, podle časového intervalu mezi odběry. U první skupiny činil vnější interval mezi odběry cca 10 let, u druhé 7 až 12 měsíců a zbývající skupinu tvořily samostatné izoláty. V průběhu chronické infekce dochází k adaptaci Achromobacter spp. na exponující antibiotika i na hostitele. Izoláty odebrané v intervalu deseti let vykazovaly vyšší počet mutací než izoláty s intervalem odběrů do jednoho roku. V průběhu chronické infekce dochází ke ztrátě motility, což jsme prokázali fenotypově na úrovni motility, snížení počtu bičíků i změny v genech pro tvorbu bičíků. U některých izolátů bylo zaznamenáno zvýšení rezistence screeningovou diskovou difúzní metodou. Vzhledem ke stále častější izolaci Achromobacter spp. z...
|
host ::
RSS.